en-Detektory lži nefungují a jsou založené na pochybných studiích, tvrdí americký panel expertů

05/06/2021

Detektor lži nesmí chybět v žádném špionážním filmu, funguje ale vůbec? Expertní panel JASON na toto téma v roce 2008 sepsal obsáhlou studii (PDF) pro americké federální úřady v čele s Pentagonem a díky Stevenu Aftergoodovi z Federace amerických vědců je po dlouhých letech konečně veřejná a online.

Aftergood využil podobný institut, který v Česku známe jako onu stošestku, tedy Zákon č 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

No dobrá, ale co tedy hutné čtení na 91 stranách vlastně nabízí? Aftergood to nejpodstatnější shrnul na blogu federace. Expertní panel analyzoval jak stávající a nejrozšířenější techniku s využitím polygrafu, tak některé next-gen přístupy, se kterými federální agentury, Pentagon a v přeneseném slova smyslu i celý svět experimentují už nějaký pátek.

Většina next-gen detektorů je prý pouze pseudověda

Je to třeba případ laserového vibrometru, pomocí kterého můžeme dálkově číst vibrace. V případě detektoru lži by se mohlo jednat o vibrace srdce a obecně i o snímání dalších mikropohybů, které mají korelovat s tím, v jakém stresu se právě osoba nachází a jaké má záměry.

Vědci v dokumentu recenzují nejrůznější techniky mikrodetekce. Třeba dílčí změny teplot v těle, které by mohla snímat přesná termokamera.

Další technikou, kterou dokument zkoumá, je pak třeba VSA - Voice Stress Analysis, tedy pokus o odhalení lži z charakteru hlasu.

Vědci z panelu JASON, jehož tradice sahá hluboko do poválečných let, drtivou většinu těchto technik smetli ze stolu s tím, že se většinou jedná o způsoby založené buď vysloveně na pseudovědě, anebo na studiích, které nesplňovaly patřičné standardy, chybně pracovaly s daty i hypotézami a tak podobně.

Polygraf by mohl fungovat, vyžaduje ale špičkového experta

Vědci konstatovali mimo jiné to, že kontaktní i bezkontaktní detekce lži a záměrů osoby stojí a padá na ohromném množství proměnných, což vyžaduje špičkovou znalost a úsilí v interpretaci dat, a to ke všemu jen u osob ze stejného kulturního prostředí.

Podle skupiny JASON tedy v roce 2008 neexistovala technologie - ani ta nejpokročilejší -, která by to opravdu a bezchybně dokázala. Těžko říci, co se od té doby změnilo, je to už totiž opravdu nějaký čas.

Masivní nástup strojového učení a neuronových sítí na tom mohl ledacos změnit - zejména v oblasti analýzy velkých dat, nicméně i v těchto případech se zpravidla jedná pouze o akademické práce a laboratorní experimenty bez ověření v reálném světě, shodují se vědci.

Sledujte nás na Facebooku

Sledujte nás na Instagramu

PŘES 17.000.000 REGISTROVANÝCH ČLENŮ

KAŽDÝM DNEM PŘIBÝVÁ DESÍTKY TISÍC LIDÍ Z CELÉHO SVĚTA, KTEŘÍ MAJÍ VEDLEJŠÍ ČI HLAVNÍ PŘÍJEM Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍHO PROJEKTU, KDE POD SEBOU NEMUSÍTE NIKOHO MÍT COŽ NABÍZÍ JAKO JEDINÝ PROJEKT NA SVĚTĚ.