Ošetřovné pro zaměstnance se zvýší a dosáhne na něj víc rodin

20.04.2021

Ošetřovné má vzrůst na 80 % denního vyměřovacího základu a dosáhne na něj víc rodin. Zvýšení před Velikonocemi schválili poslanci, nyní musí úpravu posvětit ještě Senát.

Takzvané krizové ošetřovné se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění po celou dobu uzavřených škol a dalších zařízení. Mají na něj nárok také dohodáři, pokud je za ně odváděno sociální pojištění.

Standardní výše ošetřovného činí 60 % redukovaného výdělku. V říjnu loňského roku bylo zvýšeno na 70 % a poslanci schválili návrh zákona, kterým má vzrůst na 80 %. Na této úrovni bylo ošetřovné dočasně už loni.

Ošetřovné má na 80 % redukovaného výdělku vzrůst zpětně od 1. března 2021. Doplatek bude vyplacen automaticky po nabytí účinnosti zákona, nebudete o něj muset žádat.

Pokud návrh na zvýšení ošetřovného projde legislativním procesem, vzroste o stovky až tisíce korun měsíčně. Například při měsíční hrubé mzdě 20 tisíc Kč ošetřovné vzroste ze současných 12 450 Kč (za 30 kalendářních dnů) o 1770 Kč. Při výši hrubé mzdy 30 tisíc Kč pak bude ošetřovné vyšší o 2670 Kč (viz tabulka).

Příklady ošetřovného za 30 kalendářních dnů


Podle ministerstva práce, které zvýšení ošetřovného navrhlo, se ukázalo, že velká část rodin s dětmi je na ošetřovném finančně závislá a dostává se do napjaté ekonomické situace, protože výše dávky dlouhodobě nestačí na pokrytí základních životních výdajů a potřeb rodin, obzvlášť jde-li o samoživitele.

V současné době mohou ošetřovné pobírat rodiče dítěte navštěvujícího:

  • ZŠ od 3. třídy platí nepřetržitě od 21. 12. 2020,
  • 1. a 2. třídu ZŠ - platí nově od 1. 3. 2021,
  • všechny typy předškolních zařízení (školky, dětské skupiny, jesle, mikrojesle apod.) - platí nově od 1. 3. 2021.

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který pečuje o:

  • dítě mladší 10 let,
  • nezaopatřené děti (nejdéle však do 26. roku věku) účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.),
  • osoby starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení,
  • děti, které se nemohou účastnit výuky z důvodu nařízení karantény v rodině.

Loni měli nárok na krizové ošetřovné dočasně také rodiče školáků do 13 let věku místo stávajících 10 let. Věková hranice se s novelou plošně nezmění, nově však na ošetřovné dosáhnou rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a to bez ohledu na věk.

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

O kolik se zvýší ošetřovné.

Podle ministerstva práce je okruh dětí starších 10 let, které nemohou z různých zdravotních důvodů zůstat bez dozoru samy doma nebo nejsou schopny se samostatně učit distančně, širší, než se předpokládalo. Proto se nárok na ošetřovné rozšíří i na děti:

  • se závažnými poruchami chování,
  • se souběžným postižením více vadami,
  • s autismem.

K žádosti o ošetřovné na dítě se speciálními vzdělávacími potřebami bude nutné doložit potvrzení školy, kterou dítě navštěvuje. Bude se to však týkat jen dětí do 10 let věku.

S příslušným typem postižení podle MŠMT studuje v Česku asi 26 tisíc dětí na základních školách a 3 tisíce na školách středních. Z toho necelých 19 tisíc dětí je starších 9 let.

Provoz základních škol, školek a dalších předškolních zařízení byl od 1. 3. 2021 omezen kvůli vládním opatřením proti šíření epidemie koronaviru. Děti tak musí zůstat doma. Výjimka platí pouze pro:

  • základní a mateřské školy při zdravotnických zařízeních,
  • školy, které fungují při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy,
  • povoleny jsou také individuální konzultace (pouze pro jedno dítě nebo žáka, provádět je smí jeden pedagogický pracovník a případně zákonný zástupce).

Částečný návrat do škol a ošetřovné

Ministerstvo školství plánuje návrat části dětí do škol a školek od 12. dubna. S tímto datem by se do škol měli vrátit žáci prvního stupně, v případě školek předškoláci. V okresech se špatnou epidemickou situací však školy i školky zůstanou nadále zavřené. První stupeň se má do lavic vrátit rotačně, kdy budou žáci vždy jeden týden doma a druhý ve škole. Po dobu distanční výuky budou mít rodiče stále nárok na ošetřovné.

OSVČ a ošetřovné

Na ošetřovné mají v době zavřených škol nárok také OSVČ. Jde o speciální dotaci, kterou vyplácí ministerstvo průmyslu a obchodu. Zda se i jim ošetřovné zvýší, v tuto chvíli není jasné. Od dubna není možné kombinovat ošetřovné s kompenzačním bonusem z důvodu jeho zvýšení z 500 Kč na 1000 Kč denně.

OSVČ mohou aktuálně žádat o ošetřovné za únor, a to prostřednictvím elektronického formuláře až do 19. dubna 2021. Výše ošetřovného na jeden den činí 400 korun.

O ošetřovné můžete žádat za každý kalendářní den včetně víkendů a svátků s výjimkou jarních prázdnin. Jejich termín se liší okres od okresu, někde připadly na únor, jinde až na březen. Pokud na vás jarní prázdniny v únoru nevyšly, vzniká vám nárok na ošetřovné za 28 dnů ve výši 11 200 korun. Pokud vyšly, můžete žádat ošetřovné pouze za 21 dnů, a to ve výši 8400 korun.


Současná výše minimální mzdy je 15 200 korun, což je 42,4 % průměrné mzdy. Hodinová minimální mzda je 90,50 korun. V roce 2020 činila minimální mzda 14 600 korun. (Její hodnota se tedy meziročně zvýšila o 600 korun.)

Lidé, kteří pobírají minimální mzdu, by si tak letos v případě, že by nový způsob jejího výpočtu platil už v roce 2021, přilepšili o 1900 korun hrubého měsíčně.

V případě, že dojde ke snížení průměrné mzdy, minimální mzda by měla zůstat stejná. Tedy nedojde k jejímu zvýšení, ale ani snížení. Pokud by v prvním nebo druhém čtvrtletí roku, ve kterém se provádí výpočet, došlo k poklesu hrubého domácího produktu, může vláda do 30. září daného roku rozhodnout, že se pro příští rok neuplatní výše zmíněný postup výpočtu minimální mzdy. V takovém případě stanoví vláda nejpozději do 30. listopadu téhož roku základní sazby minimální mzdy nařízením.

V letech, kdy se české ekonomice nebude dařit, bude mít stát možnost minimální mzdu zvýšit o méně, než stanovuje novela zákona, nebo ji případně nezvýšit vůbec.

Změnit by se měla také valorizace zaručené mzdy

Novela zákoníku práce upravuje kromě výpočtu minimální mzdy také výši zaručené mzdy. Jde o mzdu či plat, na kterou zaměstnanci vzniká právo na základě smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru a zaručuje mu nejnižší možnou výši odměny za jeho práci. Jinými slovy mzda, která není sjednána v kolektivní smlouvě, a plat nesmějí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Výše zaručené mzdy je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací do osmi skupin. První nejnižší úroveň zaručené mzdy bude shodná se základní sazbou minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se rovnoměrně zvyšují tak, že osmá nejnižší úroveň zaručené mzdy činí dvojnásobek první nejnižší úrovně zaručené mzdy. Měsíční sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se pak zaokrouhlují matematicky na celé desítky haléřů.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Po dobu práce vykonávané ve ztíženém pracovním prostředí náleží zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % základní sazby měsíční nebo hodinové minimální mzdy. Práce ve ztíženém pracovním prostředí má být ohodnocena příplatkem nejméně ve výši 5 % základní sazby měsíční minimální mzdy.

Zaměstnavatele bude případné zvýšení minimální mzdy stát 290 milionů korun ročně

Změna výpočtu výše minimální a zaručené mzdy má podle důvodové zprávy navrhované novely umožnit předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě Českým statistickým úřadem zaznamenaného vývoje mezd, a nikoli z jeho predikcí Stanovení výše minimální mzdy je pravidelně předmětem politických sporů, které upozaďují potřebu dlouhodobé předvídatelnosti vývoje výše minimální mzdy, píše se přímo ve zprávě. Koeficient výpočtu minimální mzdy je navržen tak, aby dosahovala přibližně 45 % aktuální průměrné hrubé měsíční mzdy.

Zavedení automatického valorizačního mechanismu minimální mzdy ale nepotěší zaměstnavatele, pro které bude znamenat pravidelné zvyšování ročních mzdových nákladů. Podle dostupných odhadů lze předpokládat, že zvýšení minimální mzdy v roce 2022 o 2400 korun (na 17 600 Kč) jim přinese nárůst ročních mzdových nákladů o zhruba 290 milionů korun.

Vyšší příjmy z odvodů pojištění by naproti tomu měly do státní kasy přinést ročně až o 1,8 miliardy korun více v případě sociálního pojištění a v případě zdravotního pojištění 770 milionů korun (oboje příjmy bez vlivu nárůstu nejnižších úrovní zaručené mzdy).

Sledujte nás na Facebooku

Sledujte nás na Instagramu

PŘES 17.000.000 REGISTROVANÝCH ČLENŮ

KAŽDÝM DNEM PŘIBÝVÁ DESÍTKY TISÍC LIDÍ Z CELÉHO SVĚTA, KTEŘÍ MAJÍ VEDLEJŠÍ ČI HLAVNÍ PŘÍJEM Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍHO PROJEKTU, KDE POD SEBOU NEMUSÍTE NIKOHO MÍT COŽ NABÍZÍ JAKO JEDINÝ PROJEKT NA SVĚTĚ.

VYBERTE SI JEDNU Z MOŽNOSTÍ